Sarracenia flava var. maxima x purpurea ssp. venosa

               
Celkový pohled na rostlinu
       
Celkový pohled na rostlinu
       
Detail víčka tříletého semenáče



Charakteristika:

Délka láček: 20 - 30 cm
Průměr obústí: 4 - 5 cm
Postavení láček: odstále vzpřímené
Základní zbarvení láček: žlutozelené
Fenestrace: není vyvinuta
Žilkování: zelené
Plošné červené zabarvení: vyvinuto
Víčko: vzpřímené, střechovité
Sloupek: široký
Počet pastí na růstovém vrcholu: 5 - 7
Květ: žlutorůžový
Množství semen v semeníku: 150 - 300
Kritická teplota v zimě: - 7° C

Původ:

       
Matka
       
Otec
       

Křížím-li dnes jakékoliv špirlice, mám poměrně přesnou představu o výsledném tvaru a zbarvení získaných rostlin. Jedno z vzácných překvapení však přineslo křížení Sarracenia flava var. maxima a S. purpurea ssp. venosa.

       Tvar láček a vzrůst rostlin je podobný jako u všech základních kříženců S. flava a S. purpurea. (= Sarracenia x catesbaei) Láčky jsou šikmo vzpřímené a dorůstají maximální výška cca 30cm. Průměr obústí dosahuje maximálně 4 - 5cm. Obústí láček je velmi masivní, což je vlastnost získaná po konkrétním použitém klonu S. flava var. maxima. Víčko je vzpřímené, střechovité. Roztáhneme-li jej, může být široké 7 - 9cm.

       
       
       
Inverzní žilkování na láčkách mladých rostlin

       
       
       
Čerstvě otevřená láčka mladé rostliny
       
Středně stará láčka
       
Čerstvě otevřená láčka mladé rostliny


       Skutečným unikátem a pro mne velkým překvapením je zbarvení rostlin. Očekával jsem, že základní zbarvení bude žlutozelené, překryté plošným červeným zbarvením získaným po Sarracenia purpurea ssp. venosa. Rostliny jsou tedy nakonec celé oranžové až světle červené. Co jsem však nečekal, že horní část láček bude žilkovaná žlutě! Podíváte-li se na všechny ostatní špirlice, pak základní zbarvení je zelené, doplněné více či méně vyvinutým červeným žilkováním. Aby však byla špirlice zbarvená obráceně, tedy celá červená se světlým žilkováním, to mě opravdu nenapadlo.

       Tyto typ zbarvení mě opravdu velmi zaujal a proto mě zajímalo, co za ním stojí. Přišel jsem na skutečnost, že světlé žilkování je kódováno jedním nebo několika geny, které se vyskytují u světlých variet S. flava. Nejčastěji S. flava var. maxima, méně často též u S. flava var. rugelii. Na zcela zelené láčce takové žilkování samozřejmě není patrné. Zkřížíme-li však takovou rostlinu s jiným červeným druhem, pak získáme zelené žilkování na červených láčkách. V současné době jsem provedl několik dalších křížení, které by měly přinést konkrétnější poznatky o dědičnosti tohoto nevšedního znaku.

       Nevýhodou těchto prvních kříženců s "obráceným" zbarvením je nízká trvanlivost světlého žilkování. Světle žilkované jsou pouze mladé a středně staré láčky. U starších láček zbarvení slévá do jednolité červené. To je dáno mimořádně intenzivním červeným zbarvením použité rostliny S. purpurea ssp. venosa jakožto jednoho z rodičů. Velmi vysokou produkci červeným barviv zdědil i kříženec. V posledních letech jsem však provedl několik dalších křížení, u kterých očekávám podobné zbarvení, ovšem výraznější a stálejší.

   

       Z pěstitelského hlediska se jedná o rostliny velmi vitální. Probouzejí se poměrně brzy na jaře a vytváří první vlnu robustních láček. Druhá vlna růstu přichází přibližně v srpnu. Pro dobrý růst vyžaduje kříženec velmi slunné stanoviště. Dospělé rostliny pravidelně kvetou velkými lososovými květy a produkují relativně vysoké množství dobře klíčivých semen. Příležitostně jsou vytvářeny dobře rostoucí odnože.

               
Dospělá rostlina
       
Dospělá rostlina
       
Skupina hybridů, uprostřed mladé rostliny
S. flava var. maxima x purpurea ssp. venosa








O úroveň výš...         Na hlavní stránku...